Česká kuchařka

Každé jídlo ať pečlivě a vkusně na mísu se upraví. Mísa ať není přeplněná, nejlepší kousky dávají se navrch.

Při okrášlování (garnirování) jídel , přijde okrasa kolkolem ale nikdy ne přeplněna.

Pěkně upravená tabule ve světlé přívětivě rozsáhlé síni, účinkuje velmi mile na přicházející hosty, i obyčejně připravená jídla chutnají lépe. Především musí všichni pohodlně seděti. Nejvhodnější jest dlouhý stůl, není-li místa, sestaví se stoly v podobě podkovy. Jídelna nesmí být přetopená.

(dále…)

Pivo podává se ve sklenicích před masem hovězím při obědě; při teplých masitých jídlech dává se pivo jako při snídani masité, taktéž i k večeři.

Po celý čas hostiny je v pěkně broušených lahvích na stole obyčejné stolní víno bílé a červené; lepší – sladká a hledaná vína dávají se teprve k jemnému moučnému pečivu a cukrovinkám.

(dále…)

Při obyčejných obědech bývá chutná polévka, maso se zeleninou, buď moučná jídla neb kulovatiny, hrách, čočka a podobné, mimo to dává se na stůl chléb vkusně na krajíčky nakrájený, v láhvi voda a i pivo.

(dále…)

K svačinám dávají se zpravidla podobná jídla, co k snídaním na vidličku, jen že se mnohdy vkusně okrášlené dorty, dobrá vína, v létě pak chladící nápoje a podobné – místo čaje dávají.

K snídaních po svatbě křtinách dává se káva, čokoláda neb čaj, buď o sobě aneb všecko, by každý dle libosti voliti si mohl, dort, výborná – nejspíše sladká vína, cukrovinky, huspeniny ovocné, zmrzlina a drobné pečivo; taktéž možno dle libosti a chuti menší teplá jídla masitá předkládati.

K snídani masité, která tam se zavádí, kde se pozdě obědvá, vybírají se jen menší jídla, jako beafsteak, kotletky, řízky, něco smaženého, rychle upravená jemná zelenina, nikdy však pečeně neb hovězí maso.

K snídani masité lze též i lehké pečivo, zadělávané ovoce kompoty, jakož i vína různé dávati.

Při velké večeři (souper), která jen tehdy se dává, když se pozdě neobědvá, (neboť po pozdním obědu večeře se již nepodává, ale jen čaj se nalévá), předkládají se jen snadno stravitelné potraviny; bouillon, čisté polévky v čajových šálkách, lehké ragout, zadělávané, potom pečeně se saláty neb kompoty, dobré pečivo, teplé neb studené crémy, huspeniny, zmrzliny a pro pány sýr.

Jídla musí voliti se nejen pro hostiny, ale i pro domácí potřebu  vždy tak, aby vyhověla a pro členy rodiny neb hosty přiměřena byla.

Při větších hostinách nechť se volí jen lehké polévky hnědé, s jemnými nudlemi a pod.; před masem předkládaná jídla studená neb teplá – musí býti snadno záživná, vždy na stůl nesena vkusně okrášlena.

Maso hovězí na míse pěkně urovnané okrašluje se vařenými zemáky rozmanitě upravenými , rozličnou zeleninou, sekaninou , kousky jazyku, rozsekanou šunkou, vajíčky, rejží a podobnými věcmi.

Mimo to dávají se vždy k masu jedna teplá a jedna studená omáčka, by každý dle své chuti vyvoliti sobě mohl; taktéž předkládají se okurky neb červená řípa nakládaná, hořčice atd.

Po mase přicházívá  buď zadělávné neb kotletky, salámy aneb podobná jídla; po tom nosí se jemné zeleniny rozmanitými jídly obložené na stůl; moučná jídla (nákypy a podobné), potom různé pečeně se saláty a kompoty; konečně rosoly, huspeniny, zmrzliny, jemné pečivo a ovoce.

Je to starosí hospodyně při zařizování hostin, aby všem po chuti a vůni se učinilo, bychom pomluvě se vyhnuli, aby podobná jídla nikdy se neopakovala, ale vždy jen v jiné úpravě na stůl se dostávala.